Letošní soběšické hody, které se uskutečnily v termínu 14.–15. 9. 2024, byly v mnoha ohledech jiné, než jsme zvyklí. České území v tom čase postihl vytrvalý déšť, který se samozřejmě nevyhnul ani Soběšicím. Čekala nás různá rozhodnutí, jak hody uspořádat s ohledem na bezpečnost i pohodlí všech návštěvníků a krojovaných. První důležité rozhodnutí padlo již v „předhodový“ čtvrtek, kdy stárci spolu s hasiči a dalšími pomocníky tradičně vynášejí z lesa máju. Vzhledem k nepříznivým vyhlídkám počasí bylo nutné máju postavit co nejdříve a také ji výrazně zkrátit tak, aby její stavění bylo maximálně bezpečné. A povedlo se!
Sobotní hodový den začal tradičním zvaním, ale netradičním způsobem. Chasa do ulic vyrazila bez krojů, které by silný déšť mohl poškodit, aby informovala všechny naše sousedy o průběhu hodového víkendu. Historicky poprvé nebylo letos možné uskutečnit krojovaný průvod Soběšicemi a vyzvedávat stárky. Bránil tomu déšť i silný vítr. Z průvodu bylo zachováno pouze požehnání v klášteře sester klarisek, kdy se krojovaní rychlým tempem a v pláštěnkách přesunuli ze sálu kulturního domu rovnou do kláštera a po požehnání zase zpět.
Všechny další části programu se už uskutečnily v sále kulturního domu v Soběšicích, který nám poskytl suché zázemí. Proběhlo tradiční předávání hodového práva, čtení hodových paragrafů i tanec besedy dětí a dospělých krojovaných. Hlavní stárkovský pár letos tvořili Anna Juránková a Jakub Křenek. Ačkoliv byla při odpolední zábavě kapacita sálu mnohonásobně překročená, jsme moc rádi, že tuto možnost v Soběšicích máme, a že nám Kulturní středisko Omega vychází vstříc a pro tyto situace sál ochotně zapůjčuje.
Sobotní odpoledne i večer hrála k poslechu i tanci, už tradiční, dechová hudba Galáni z Přibyslavic. Nedělní den začal krojovanou mší svatou a odpoledne jsme se sešli při cimbále, abychom si s muzikou Pazúr užili poslední chvíle v krojích.
Kdo zmobilizoval poslední síly, mohl se přijít pobavit ještě v neděli večer na taneční party s kapelou Velvet z Brna. Zazněly hity domácí i zahraniční scény a letošní hody tak dospěly ke svému závěru.
Ráda bych na tomto místě znovu poděkovala Kulturnímu středisku Omega, jako i městské části Brno-sever, za podporu a poskytnutí sálu. Dík patří také soběšickým dobrovolným hasičům a všem, kteří hody podporují svojí nezištnou pomocí, poskytují dary do tomboly nebo se jinak zapojují do příprav a pomáhají nám uspořádat tuto tradiční akci. Děkujeme.
Autor článku: Simona Zezulová, Hodový výbor Soběšice, z.s.
článek publikován v Severníku (roč. 34/ č. 11)